Juchů, vítejte na mém blogu aneb díky Sherlocku!
Když je člověk ještě malý, dospěláci se ho ptají na spousty divných otázek. Například jednou z nich je: čím chceš být, až budeš velký? Nikdo ale nikdy nespecifikuje, co to znamená, být velký. A to je u mě trochu problém.
Měřím 160 cm (od porodu jsem vyrostla o 2 cm! vážně!), takže nikdy nebudu klasifikovaná jako „velká“. Nicméně, když už mi někdo tenkrát položil tak podivnou otázku, kterou má hlavička dlouho chroupala, většinou ze mne vypadlo: učitelkou a spisovatelkou.
Podivné, leč pravdivé. Pamatuji si, jak jsem v roce 1998 u prababičky viděla díl ze seriálu, který mě naprosto upoutal – o malém belgickém detektivovi s velkým knírem. Od té doby jsem se ponořila do díla Agathy Christie. Tak nějak z toho samozřejmě vyplynulo i dílo A. C. Doyla. Navázala i J. K. Rowling :-).
Jsem vážně spisovatelkou?
Počala jsem tedy sama pro sebe psát. Můj první počin byla detektivka (jak jinak). Tvoření s tím spojené mě velmi bavilo. To dílko stále mám a vždy se na něj podívám se shovívavým úsměvem. Tehdá jsem si vážně připadala jako opravdická spisovatelka :-)!
Plynulým přechodem ze zaznamenávání života na papír se stalo pomyšlení na virtuální místo. Něco, kde bych sdílela i své pohledy na věc. Avšak nedošla jsem k tomu hned, trvalo to několik dlouhých let…
Když jsem si s blogem začala pohrávat již v sytějších obrysech a byla přesvědčená o tom, že si nějaký založím, pro odreagování jsem si zapnula sérii o moderním Sherlocku Holmesovi. Právě tam to všechno začalo…
V díle, na který jsem se dívala, najednou vidím, jak Dr. Watson začne omílat slovo „blog“. Zpozorním a najednou si říkám: „Oukej, tohle je nějaký divný…“ Najednou vidím, jak Dr. Watson píše články na blog! Cože?! BUM BÁC! Já v tu chvíli prostě věděla, že je to „to znamení“ na které čekám. Potvrzení, že to mám zkusit s vlastním blogem (a alespoň dát mému snu spisovatelky nový nádech)!
Takže tady je!
Taky si myslím, že každý správný blog by se měl číst ke kávě, nebo čaji. Takže prosím, milé dámy, čtení mého blogu berte jako vaši Kotvičku pohody, kdy pro vás přestává okolní svět existovat a vy se ocitnete v jemné a něžné náruči, takové, která vás obejme po dlouhém dni, dodá odvahu, sílu, pohladí vás a vy pak půjdete zpět k běžným činnostem inspirované a s úsměvem na rtech. To je mé velké přání se kterým blog zakládám.
Tak tedy, vítejte, drahé čtenářky, těším se na společnou cestu!
Na pohodovou s šálkem lahodné kávy,
30ti denní jízda PLNÁ KOUZEL!☀️✨🌿
Ahoj, ženo krásná! Juchů! Včera jsme si představili slunovratový DÁREK Týden plný…
JAK NA RADOST V TÉTO (PODIVNÉ) DOBĚ: Mé 3 pilíře radosti 🥳
V 7 minutách Ti prozradím mé 3 pilíře, díky kterým si udržuji…
