Vítejte, ženy krásné!
Představte si, že dnes jsou to přesně *dva roky*, kdy jsem spustila projekt Kotviček!
Mám z toho ohromnou radost, jak se všechno vyvinulo a vyvíjí, je to opravdu jedna velká dobrodružná cesta, kdy jsem na začátku ani nečekala, jak se všechno vyvrbí.
Kotvičky jsem spustila záměrně na den sv. Patrika, aby měly tak trochu do začátku štěstí. 🧚🏻♀️
A je to tady! Úžasné dva roky v online světě a s tak nádhernou komunitou, jakou jste vy, má milovaná Kotvičkářská rodino! Ani nevíte, jak jsem za vás vděčná, mít někoho tak skvělého vedle sebe je motor, který mě žene do všech příspěvků, výkladů a videií.
Pokud by vás zajímalo, jak to všechno bylo na začátku, můžete se podívat na můj úplně první příspěvek tady >>
Před dvěma lety jsem psala dokonce o tom, jak přežít tyto nepohodové dny v pohodě, jestli vás to zajímá, celý článek (dříve jsem víc psala, než natáčela), všechno najdete tady >>
To jsem psala o mých 3 pilířích radosti, koukněte sem >> , ale taky jsem s vámi sdílela, jak u nás vypadá předjaří na horách a jaké aktivity děláme s dětmi, najdete je tady >> – jedná se o jeden z mých nejmilejších vlogů vůbec.
A najdete tam taky recept na uzdravující jarní lektvar našeho dědy!
Úžasné klientky, skvělé lidičky v naší Kotvičkářské rodině, udržení našeho pomalého šnečího tempa (protože slow and steady wins the race – cesta k vítězství je pomalá, ale jistá), radost v každém kroku, záběru a řádku a hlavně lásku, která přemůže strach, který každý z nás máme.
Je toho určitě víc, ale to hlavní už mám – svou liščí rodinku, se kterou můžeme tato dobrodružství podnikat a můžeme být šťastní kdykoliv a kdekoliv. A když máme náročné dny, tak víme, že to zase přejde a sluníčko vysvitne. Brečíme, sdělujeme, vysvětlujeme, hladíme, chováme, křičíme, jsme nepříjemní, ale i milující. To jsme prostě my.
NADĚJE, POZVOLNOST A LÁSKA. Esenci, kterou potřebuje každý a která pro mě ztělesňuje ten můj „hygge pocit na duši“.
Za všechno hlavně děkuji svému manželovi, který je pro mě neskonale velkou oporou, ten můj pohodový přístav pohody, moje Kotvička, bez které si připadám jak heliový balónek, který se vznáší u stropu.
Ráda bych moc obejmula a poděkovala mé mamince, tatínkovi a babičce, kteří dělají tu neviditelnou, ale o to důležitější práci – podporují mě, jak se jen dá, např. dobrým jídlem, pohlazením, pohlídáním liščátek, ale hlavně tím, že tady pro mě a pro nás jsou a dávají nám to nejcennější, co si člověk může přát – lásku a svůj čas. Protože, i když je to tak náročné, jednou se přece ohlédneme a budeme moci vyprávět a říkat těm naším pokolením: „víš, když byla Tvoje maminka Zuzanka ještě malá, žili jsme všichni pohromadě jako jedna velká rodina. Rozkoly generací se nám rozhodně nevyhnuly, ale i tak to byla krása, být pospolu. Díky Bohu za to!“.
A to, že nám někdo poskytne svůj čas jako tu nejcennější komoditu je forma obrovského požehnání a hojnosti.
A právě hojnost si přeji předávat i já vám, ženy mé krásné, formou povídání, videí nebo výkladů. Ať je ta forma jakákoliv, přeji si ve vás vykouzlit tu nádheru, protože si to zasloužíte.
Děkuji moc i vám všem za každou zprávu, podporu, laskavé a krásné komentáře plné lásky. I tohle je požehnání. A jak velké. Jste pro mě opravdu všechny hvězdy, ženy mé milé a to dojedné!
A tenhle můj hygge Vesmír by nikdy nevznikl bez toho, aniž bych měla svoje liščátka. To ona mi jsou tou největší inspirací a já chci být pro ně taky takovou – chci, aby viděla, že všechny sny se plní a to nejdůležitější na světe, že už mají – mají své Kotvičky – bráchu, ségru, mámu, tátu a babičky, dědečky a prababičku.
Nic víc není třeba, všechno přijde tak, jak má.
A jestli vy, ženy krásné, teď tápete, co se v to v tom životě teď u vás děje, vězte, že mi poslední dobou jdou určitá slova na mysl ještě častěji, než obvykle. Mám vám předat, že je vše tak, jak má být, jste tam, kde máte být a pěkně ve svém životě zpomalte. Život totiž není sprint, ale maraton.
Nechť máte dnes nádherný den plný štěstí! 🍀
S láskou a radostí,
alias Lenka Střelenka 🏹